Rozhovory

Vybrané rozhovory, které vyšly v různých časopisech a novinách.

Komárek: Dětinštíme. Pečovatelský stát spolu s AI může přinést něco obludného

Proč žijeme ve stále rozdělenější společnosti? Nechybějí nám nějaké vyšší společné cíle? A jakou roli v tom hrají moderní technologie a víra ve stále ochranitelštější stát? Biolog a filozof Stanislav Komárek, jenž právě uvedl na trh už třetí vydání své knihy Příroda a kultura, říká: „Dětinštíme a stále více spoléháme na pečovatelský stát, a ten v kombinaci s umělou inteligencí může mnohem více kontrolovat naše životy.“

Na křtu vaší knihy Příroda a kultura jste konstatoval, že moderní společnosti dnes chybějí vyšší cíle. Právě nějaký cíl v dálce a společná víra v něco vždy v minulosti lidi spojovaly. Třeba po roce 1989. Zdá se, že v současnosti nic takového nemáme. Nejen my tady v Česku, ale vlastně celá západní civilizace. Není i to důvodem, že jsou příkopy mezi lidmi ve společnosti stále hlubší a ta je názorově stále rozdělenější?

Ono to má hlubší kořínky. Může se zdát, že moderní společnost a její vnímání čím dál více funguje na principu podobném počítačovému jazyku, který je složen pouze z jedniček a nul. Prostě na principu ano/ ne, like/dislike, zapnuto/vypnuto. To samo o sobě společnost musí rozdělovat. V podobném vidění světa prostě nehledejme nějakou harmonickou jednotu. Polarita v názorech a v myšlení je však samozřejmě mnohem staršího data.

Celý rozhovor najdete zde:

Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/stanislav-komarek-ideologie-umela-inteligence-statni-moc.A260304_893104_xman-rozhovory_poch

“Nerad bych se věšel.” Filozof před Vánoci rozebírá “oficiální” sebevraždu

„Mám-li nějakou představu pekla, pak to, že ležím v LDN se třemi jinými stařečky, běží televize a já už nemůžu vstát, abych to vypnul,“ říká filozof a spisovatel Stanislav Komárek. Sám patří k těm, kdo volají po povolení eutanázie.

V minulosti nemocný buď brzy zemřel, nebo se brzy uzdravil, konstatuje Komárek. Na to, že je pokrok vědy schopen člověka držet dlouhá léta v podivném mezistádiu, prý nejsme připravení. „I v tomto ohledu se lze spoléhat na svépomoc, ale velice nerad bych se jednou věšel na okenní kličce v LDNce na WC.“

Potřebné úkony k eutanazii by podle hosta Matyáše Zrna měl dělat člověk sám, v horším případě nějaká specializovaná firma. A také by bylo potřeba ohlídat, aby se z práva záhy nestala povinnost. „Rozhodování by mělo být vždy u toho subjektu a nikdy by ho neměl dělat třeba zdravotník,“ zdůrazňuje filozof.

Možnost dobrovolně odejít z tohoto světa by se také měla vyhnout reklamní propagaci, myslí si. „Nemělo by se jednat o věc, která by se šířila reklamou: Jste unavení životem, už vás nemá nikdo rád, v kloubech vám vrže? My máme pro vás zdarma a bezbolestně úžasné řešení. Zavolejte firmu Převozník Cháron.“

Celý rozhovor naleznete na Aktuálně.cz

Zdá se, že Západ už je svobody sytý

Hlavní nebezpečí na nás nečíhá ve virových kapsulách, ale v lidských duších včetně té naší vlastní,“říká Stanislav Komárek (66). Pod názvem Stíny v našich duších: Kronika virového šílení mu v nakladatelství Academia před nedávnem vyšel třetí, závěrečný díl Memoárů. Nabízí sžíravý audit doby, již autor považuje za skličující periodu našich dějin.

Celý článek si můžete přečíst zde: Zdá se, že Západ už je svobody sytý (rozhovor pro Salon Práva)

Mít „odpovědnost za celou planetu” je žvást, to by o sobě mohl prohlásit jen Zeus Hromovládný

ROZHOVORY NA OKRAJI

Profesora Stanislava Komárka, který o sobě v našem rozhovoru říká, že se na stará kolena stal disidentem, asi není nutno našim čtenářům sáhodlouze představovat. Mne překvapilo, že také biologové občas napíší román, a nikoli nutně třeba ze života hmyzu, ale tak, jako v případě pana Komárka třeba historický román Jezovita Balbinus, který vyšel v nakladatelství Academia v minulém roce.

Rozhovor pro Krajské listy s Jiřím Kačurem je celý dostupný zde.

Madagaskar očima Stanislava Komárka: Veselý tanec s dědečkovými kostmi na tajuplném ostrově

PODCAST VÝPRAVY JIŘÍHO PEŇÁSE

Do druhého dílu podcastu Jiřího Peňáse přijal pozvání biolog, filozof, spisovatel a cestovatel Stanislav Komárek. A tématem jejich hovoru je ostrov Madagaskar. Kde se vzali Malgašové: Odkud připluli? Jsou to Afričané? Jaká je budoucnost lemurů? Co tam zanechali Francouzi? Zůstanou tam nějaké pralesy? Co tam takhle poslat děti na výměnný pobyt? Neprospělo by jim to? To vše, a ještě mnohem víc v originálním podání originálního myslitele a pozorovatele.

https://www.echo24.cz/a/HCYny/podcast-vypravy-jiriho-penase-stanislav-komarek-madagaskar-tanec-dedeckovy-kosti

Velký konzumní mejdan je u konce

Končí nám Evropanům zlaté časy a máme se připravit na sešup do propadliště dějin? Proč Spojené státy nejsou stejně rovnostářské jako Evropská unie? A jaký měli v historii vliv na konce civilizací úředníci a přebujelá byrokracie? Kam se vydáme a co nás v nejbližší budoucnosti čeká?

Rozhovor Josefa Hympla pro časopis Téma ke stažení zde: Velký konzumní mejdan je ukonce (rozhovor pro Téma)

Dovolme si odvahu

Rozhovor z 8. 12. 2023 v rámci adventního kalendáře dětem 21. století.

Odvahu nám nikdo nedaruje, k odvaze se musíme sami odhodlat. Dnes je otázka nového disentu aktuálnější než kdy předtím. Jde vlastně o jedinou smysluplnou formu přežití, byť se jedná a bude jednat vždycky o strategii minoritní, jakousi „paralelní polis“. Také by šlo dnes spíše o společenstvo pasivně obranné, ne o zárodek nějakého masového hnutí, které by chtělo přejmout moc. Celý příspěvek a jeho audio verzi můžete shlédnout zde.

Ze života hmyzu

Fokus Václava Moravce se snaží s odborníky odpovědět na otázky: Proč mizí hmyz? Co dokáže, v čem je podobný člověku a proč je pro lidstvo nepostradatelný?

Celý pořad můžete shlédnout zde.

O napadení člověka žralokem

Rozhovor s Janou Míčovou pro server iDnes.

Začátkem června napadl v egyptské Hurghadě, v oblíbeném letovisku na pobřeží Rudého moře, žralok ruského turistu. Ten útok nepřežil. Zpráva vyvolala obrovský rozruch, přestože jsou podobné tragédie jen velmi výjimečné a Egypt daleko. „Člověk má prostě v povaze občas se popást na neštěstí jiných,“ říká biolog, antropolog a filosof Stanislav Komárek.

Celý rozhovor zde. Odkaz na rozhovor na idnes.cz.

Prožíváme právě dějinnou změnu?

Rozhovor pro Souvislosti Plus o současné nelehké době očima odborníků. V pořadu účinkují biolog, filozof a také spisovatel Stanislav Komárek, odborník na hospodářské a sociální dějiny Jakub Rákosník z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a environmentální a sociální psycholog Jan Krajhanzl, který působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Filozof Komárek: Ženy by mohly mít vlastní televize a rádia. Řešilo by to kvadraturu kruhu genderové rovnosti

Západ vkročil do dalšího stadia autolýzy, tj. rozkladu vlastními silami. Je tady vláda medicínsko-průmyslového komplexu, tvrdí biolog, filozof a spisovatel Stanislav Komárek. „Metametlou, která je všechny spojuje, jsou moderní média. To je samozřejmě široký pojem – jak která a jak kdy. A která zesilují všechny impulzy ve společnosti, nebo je zesilují selektivně – podle toho, jak to sama vidí,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus.

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde.

O Vánocích si ukliďte nejen doma, ale i v duši

Vánoce tráví už deset let v temné komoře. „Nemůžu tam jít jindy. O komoru je o Vánocích malý zájem, tak se to hodí,“ žertuje básník, biolog a esejista v Blízkých setkáních. Rozhovor si můžete poslechnout zde.

Znehybněním společnosti sloužíme smrti

Rozhovor Znehybněním společnosti sloužíme smrti vyšel v rámci publikace Pro smrt uděláno: Živé rozhovory o posledních věcech, (Michal Plzák a Lucie Vopálenská eds.), Praha, Kalich, 2021, str. 32-62.

Knihu můžete koupit zde.

Mládí versus stáří: střet generací v době korony

Biolog, filozof a spisovatel prof. RNDr. Stanislav Komárek, dr., pro časopis Téma tvrdí, že současné mezigenerační střety jsou umocněné technologií a sociálními sítěmi. Sám je mimochodem nepoužívá. Jak se podle něj v tomhle směru projevila pandemie koronaviru? A proč je vítězem virové krize Čína? Nevzdáváme se pod tlakem politiků příliš snadno svých svobod?

Rozhovor ke stažení zde: Mládí versus stáří: střet generací v době korony (rozhovor pro Téma)

Ukrajinská odysea Stanislava Komárka

Zvítězit v soutěži “Kniha roku” v jedné z největších evropských zemí je jistě velký úspěch nejen autora, ale i celé české kultury. Stane-li se ale stejná věc podruhé, znamená to, že dotyčná země je dotyčným autorem v jistém smyslu posedlá. A právě toto se nyní děje mezi svérázným přírodovědcem, esejistou a spisovatelem Stanislavem Komárkem a Ukrajinou. Po knize “Muž jako evoluční inovace?” se knihou roku v kategorii Sofija (Filosofie, antropologie, psychologie) stala kniha “Evropa na rozcestí”. Dobrý důvod, proč si s autorem pohovořit osobně. Tedy tak osobně, jak jen dnešní doba dovoluje.

Rozhovor si můžete přečíst na stránkách magazínu Univerzity Karlovy Forum zde.

Únorový rozhovor pro Zátiší

Jestliže dnes často čteme a diskutujeme o relativizaci vědy, měli bychom přinejmenším vědět, čím věda ve skutečnosti je. A v čem se odlišuje od navazujících procesů, které již nemá ve své moci, i když s ní bývají spojovány. Navíc zmíněná relativizace nesouvisí jen s aktuálním děním, neboť je podmíněna daleko starším zklamáním z poznání odvrácené strany technologického pokroku a etickými problémy, provázanými s praktickou aplikací věd. Obojí pak velmi úzce souvisí s pojetím svobody, respektive svobodného života. A právě o těchto tématech budeme v Zátiší hovořit s biologem, filosofem a spisovatelem Stanislavem Komárkem.

Rozhovor si můžete poslechnout zde.

Ze svobody jsme unaveni a chceme jistoty, ale největší jistota je na hřbitově

Na koronavirovou pandemii jsme reagovali značně přehnaně, soudí biolog a filozof Stanislav Komárek. „Jako relativně nejlepší vidím přístup švédský, který každému umožňoval se chránit, ale nedělal celoplošné zásahy. Je to také jediný, který odpovídá duchu západu,“ vysvětluje v pořadu Osobnost Plus.

Rozhovor si můžete poslechnout zde.

Přejít nahoru